[HLAVNÍ STRÁNKA]                 [TRASA]                      [FOTKY]                    [DENÍK]

POSTŘEHY
 

Pokud budete mít jakékoliv dotazy a bude v mých silách odpovědět, rád napíši. bafalo(zavináč)centrum.cz



Jídlo

 Jídlo je v Brazílii dobré a cenově srovnatelné zhruba s naším. Nejlevněji nakoupíte v supermarketech, připravené jídlo potom na ulici a nebo v tzv. bufetech. Po zaplacení poplatku R$ 3 - 6  máte možnost sníst tolik, kolik se do vás vejde. Výběr jídla se odvíjí přímo úměrně od ceny bufetu.  Jednou odnoží bufetů je, že si nandáte jídlo podle výběru a platíte hmotnost bez ohledu na to, co máte na talíři. 100g se pohybuje tak R$ 0.8 - 1.20. Je třeba ale dávat pozor, protože některé jídlo vypadá dost "unaveně" a v místních vedrech myslím není problém chytit z jídla nějaké střevní potíže. Na obranu brazilského jídla ale mohu říci, že jsme jedli všechno včetně bramborového salátu a nic nám nebylo.
 Jídlo z ulice bývá dobré a levné, ale opět pozor jak jídlo vypadá, někdy jsou brazilci schopni prodat i shnilotiny.

V restauracích bývá většinou velký výběr, ale často je menu jen v portugalštině, tak vůbec nevíte, co vám vlastně nabízí. V přímořských městech bych doporučil rybu, nebo mořské plody, či jiné mořské živočichy, které mohou být sice dražší, ale výborné. Nejčastějšími přílohami jsou rýže a fazole. Vše si můžete ochutit pálivou chilli omáčkou.
Další možností stravování jsou Mc Donaldy, kde nabízejí stejný sortiment jako u nás.

 Voda je v obchodech ke koupi tak okolo R$1.50, v supermarketech levněji. Poměrně slušná cena  je i v barech, kde je možné vodu koupit. V obchodech nabízejí i galonové balení, které stojí okolo R$3. Na vaření jsme používali ve stavu nouze i vodu z kohoutku a myslím, že po převaření je nezávadná (aspoň nám teda nic nebylo). Jinak jsou ke koupení na okresní hyginenikcé stanici tablety na chlorové bázi, které vám vodu vyčistí od škodlivin. Balení stojí tuším 350,-, ale voda je po nich úplně bez chuti. Neměli jsme s sebou.
  Ke koupení je i množství limonád, národním nealko pitím je Guarana.

   Piva jsou v Brazílii výborná, dovoluji si tvrdit, že chuťově téměř srovnatelná s těmi našemi. Láhve jsou buď 0,3l nebo 0,6l a ceny se pohybují od R$ 1.5 - 2.5, někde může být i více. V obchodech seženete i  plechovková piva. Národním pitím je Caipirina, to je Cachaca (místní kořalka) s ledem cukrem a limetami a je to opravdu výtečné. Stojí tak kolem R$3.

  Pečiva v Brazílii moc velký výběr není. Chléb je podobný našemu toustovému a z housek je chutný pouze jeden druh.

   Z ovoce jsou nejdostupnější a nejlevnější banány, jinak je k sehnání mnoho, u nás ani neznámých druhů.

   Ostatní druhy jídla jsou v obchodech zhruba stejné jako u nás.

   S sebou jsme si vezli instantní polévky, nudličky a další poživatiny, které stačí jen zalít vodou, ale ani jsme je všechny nespotřebovali. Všude vám nabízejí spoustu dobrého jídla, že neodoláte a raději než vaření, zvolíte jídlo na ulici, nebo v restauraci. Navíc snad ve všech ubytováních je v ceně i snídaně. Takže s sebou opravdu moc jídla nepotřebujete.
 
 

Doprava do Brazílie

  Do Brazílie se většinou léta buď do Rio de Janeiro a nebo do Sao Paula. Vzhledem k tomu, že Sao Paulu za návštěvu vůbec nestojí, tak bych doporučoval přílet do Ria. Našel jsem společnosti, které létají i do dalších letovisek (např. Belo Horizonte), ale letenky byly neúměrně drahé. My jsme měli letenku v akci za 9900,-, jinak se pohybuje nejlevněji tak od 18000,- pro mládež. Letištní poplatek nás stál 2800,-. Všude jsme četli a i nám v GTS říkali, že je nutno při odletu zaplatit odletovou taxu 36 dolarů, ale nikdo ji po nás nechtěl, opravdu nevím, zda byla mezitím zrušena, nebo na nás zapomněli (o čemž pochybuji).
 My jsme letěli přes Miláno, let z Milána do Sao Paula trval tam 12,5 hodiny, zpátky o hodinu méně. Časový posun je tři hodiny zpátky.

   Do Brazílie je stále (prosinec 2001) potřebné vízum. Vystaví vám ho do pasu (platného nejméně půl roku po návratu) na Brazilské ambasádě v Praze do tří pracovních dnů (když teda zrovna nemají moc práce, jak mi uvedla jedna pracovnice ambasády, do tří dnů jsme to ale měli). Za vyřízení víza platíte 20 dolarů a potřebujete k tomu vyplnit formulář, kopii zpáteční letenky a tuším dvě fotky.
 
 

Doprava po Brazílii

 Nejpoužívanější a nejrozvinutější doprava v Brazílii je autobusová. Autobusy snad jezdí odevšad všude a pořád. Např. z Ria do Sao Paula jezdí autobus každou čtvrt hodinku. Někde jsem četl, že autobusy jsou podle úrovně  rozděleny do kategorií Convencial a Leite a tak, ale nikdy jsem si toho dělení pořádně nevšiml. Úroveň poznáte z poměru vzdálenost/cena. Do řady míst, ale jezdí pouze jedna, maximálně dvě společnosti, potom příliš na výběr nemáte. Určitě se ale vyplatí porozhlédnout po celém terminálu, jestli ještě někde není nějaká levnější společnost, která by jela do vašeho místa třeba i v příhodnější čas. Poradí vám na informacích, které jsou na každém větším terminálu.
  Jinak jsou ale všechny autobusy čisté a pohodlné, akorát u většiny (s kterými jsme tedy jeli) smrdí vzadu záchod. Velká zavazadla vám automaticky uloží do úložního prostoru a dostanete od nich lístek. Přesto asi není od věci na zastávkách kontrolovat, zdali vám omylem nevyndali vaše věci.

 Vlaková doprava není příliš rozvinuta, jeli jsme jen jednou a to byl turistický vlak, tak nedokážu popsat.

Stopování jsme nezkoušeli, ale prý ho tam snad ani pořádně neznají.

   Pro ty, kteří by chtěli ušetřit čas a měli více peněz je dobrá volba zakoupit u místní letecké společnosti VARIG pas, který stojí asi 400 dolarů a můžete s ním letět 5 letů kamkoliv po celé Brazílii. Letiště je opravdu v každém větším městě.
 
 

Doprava ve městech

   Městské autobusy jsou nejčastější způsob dopravy po městech, jezdí jich mnoho a zase odevšad všude. Problém je, že nikdy nevíte který autobus odkud kam jede. Proto je nejlepší se pořád ptát. Brazilci jsou ochotní a když pochopí co chcete, tak vám poradí. Pro jistotu se ještě zeptejte v autobuse řidiče, nebo pokladníka. Autobusy v zastávkách nestaví, pouze na mávnutí.
   Místní specialitkou jsou turnikety, které jsou umístěny vždy v uličce před pokladnou. Jsou celkem úzké a s krosnou na zádech absolutně nemáte šanci  je projít. Buď jsme si je přes turniket podávali a nebo jsme šli do autobusu druhou stranou a pak se vrátili a prošli turniketem. Pro zastavení musíte zatahat za lanko, které se táhne u stropu po celé délce autobusu a zazvoní u řidiče. V Riu je rozdíl, že se nastupuje zadními dveřmi. Poplatky jsou rozdílné podle města, pohybovali se od R$ 1.10-1.30.

   Metro je pouze v Riu a v Sao Paulu, ale je přehledné a rychlé. Ve špičce jezdí snad v minutových intervalech, ale přesto je skoro pořád nacpané. Lístek stojí kolem R$ 1.40 - 1.60, při zakoupení více jízd je sleva. Můžete zakoupit v automatech anebo v pokladnách. Lístek je časově neomezený a platí na všechny přestupy.

  Taxi bývá dražší a nejezdí jich zase tolik.  Myslím ale že se nechá i smlouvat a někdy při větším počtu lidí je taxíkem jet výhodnější.
 
 

Ubytování

   Přespat se v Brazílii nechá v hotelech, hostelech, nebo pousadách (soukromé penziony především u moře). Když hledáte, tak najdete i celkem laciné. Většinou jsme spali tak za R$15 a všechny pokoje byli i se záchodem a sprchou (kromě Hotelu Maia v Curitibě) a se snídaní.
  Dobrou volbou je cestovat přes noc autobusem, kde vás ubytování nic nestojí.
  Venku nebo pod stanem jde spát pouze v kempech, kterých zrovna moc není. Jinak prý většina pozemků je soukromých a odtud vás vždy někdo vyžene. Z důvodu teplého klimatu je spacák naprostá zbytečnost.
 
 

Počasí a podnebí

   Brazílie spadá do tropického (severní část) a subtropického pásu (jižní část země). Navštívili jsme pouze jih země. Vzhledem k tomu, že je Brazílie na jižní polokouli, mají zde obrácené roční doby. Nejtepleji je v lednu a nejchladněji v červenci. Přitom průměrná zimní teplota je tak kolem 15C (v Riu 20C). Přes léto se průměrné teploty pohybují okolo 25 - 30C. Teplota zde ale často přesahuje 40C.
  Letní období je ale často doprovázeno srážkami, které většinou nemají dlouhého trvání. Vězte, že i když je po ránu zataženo, tak se vše většinou otočí během deseti minut a najednou je strašné horko. V létě hrozí v některých oblastech záplavy.
 
 

Nebezpečí a rady

 Největší nebezpečí vám hrozí ve městech. V Brazílii je 70% chudiny a bezdomovců (prý z toho důvodu, že tam nejsou mrazy…), kteří jsou staženi ve velkých aglomeracích a zde se živí krádežemi. Pokud se ale nebudete pohybovat ve favelách (chudinské čtvrti) bez doprovodu a v noci po ulicích, myslím, že vám velké nebezpečí nehrozí. Favely se většinou nacházejí na periférii měst. Výjimkou je Rio, kde se favely střídají s luxusními čtvrtěmi. Nebezpečné jsou prý v noci pláže v Riu.
   Letenku a peníze je lépe mít uložené na bezpečném místě, nejlépe v nějaké ledvince na těle. Ve městech jsou kapsáři všude, nejvíce v metrech a na plážích.
   Na frekventovaných plážích je nutné nenechávat věci bez dozoru a nenechat si odlákat pozornost. Prý nejčastější trik je žádost o zapálení cigarety. Myslím že toto nebezpečí hrozí převážně v Riu, na méně frekventovaných plážích např. na ostrovech, vám žádné velké nebezpečí nehrozí. Bez problémů jsme nechávali věci bez dozoru.
   Nechávat cenné věci v hotelech se prý také nedoporučuje, my jsme zde někdy nechávali letenku a část peněz a nic se nám neztratilo, nelze říci ale, že je to pravidlem, nevím.
   Při koupání v moři si dávejte pozor na spodní proudy a hlavně si hlídejte zda stále stačíte a zda se nevzdalujete od břehu. Vlny jsou velké, proud je silný a vrátit se přes ně zpátky je často velice vyčerpávající.
   Vzhledem k tomu, že je v Brazílii dost komárů, je lépe si s sebou vzít nějaký kvalitní odpuzovač. Nejlepší je ale prý Off zakoupený v Brazílii.
    Vzhledem k vysoké intenzitě slunečního záření je lépe mít s sebou opalovací krém s vyšším faktorem a ze začátku, než si kůže zvykne se mazat silnější vrstvou. Od věci není s sebou mít krém po opalování, nebo pantenol (na popáleniny).
   Při konzumaci místních jídel zkontrolujte, zda jídlo není zkažené. Ovoce si raději kupujte jen ta, která jdou loupat. Z léků je dobré si vzít mimo těch základních i nějaký dobrý lék proti průjmu a antibiotika. Všechny zdravotní informace obdržíte na epidemiologických stanicích.
 Z očkování  je do Brazílie povinná Žlutá zimnice, ale pouze v případě, že přijíždíte ze země, kde se tato nemoc vyskytuje. Přesto pokud jedete do vnitrozemí, je lépe ho mít. Očkování je nutno mít 10 dní před odletem. Dále je doporučena Hepatitida A a Břišní tyfus.
   Zdravotní pojištění vám zajistí každá pojišťovna. Pokud vlastníte kartu ITIC, ISIC nebo IYTC můžete u GTS International získat pojištění do zahraničí na 1 rok, přičemž na jeden stát se vztahuje na 30 dní a stojí 150,-. Jinak stojí kolem 30,- na den.
 
 

Měna

   V Brazílii platí Reály (R$1 vychází zhruba na 15-16 Kč - prosinec 2001) kurz na dolar se pohyboval v té době okolo R$2.5 za jeden dolar. Nejlepší kurz dostanete ve směnárnách, kterých moc není a mají otevřeno jen ve všední den pouze asi do čtyř hodin odpoledne. Peníze je možno měnit i v hotelech, ale kurzy jsou velice podhodnocené. Na letišti ve směnárně také není nejlepší kurz.
 
 

Jazyk

  Úředním jazykem je Portugalština. Anglicky umí pouze málo lidí, Někteří ale ovládají Španělštinu. Stačí se naučit pár základních slovíček a s těmi si ještě za použití rukou a nohou v pohodě vystačíte. Lidé jsou vesměs ochotní, takže se vám budou snažit porozumět a radi vám poradí.
 
 


[HLAVNÍ STRÁNKA]                 [TRASA]                      [FOTKY]                    [DENÍK]